DALŠÍ OPTICKÁ ZAŘÍZENÍ:

Jak vybrat dalekohled?

Účel především

Pro začátek platí, že když vybíráme dalekohled, vždy je nejlepší vyzkoušet ho osobně. Největší roli bude hrát pravděpodobně účel, ke kterému budeme dalekohled používat. Ten sám o sobě určuje mnoho parametrů. Již podle toho nám odborník poradí, na jaký typ dalekohledů se zaměřit. Pouze my však můžeme správně rozhodnout, jak moc velké zvětšení nám vyhovuje, jak těžký a velký dalekohled jsme schopni nést po delší dobu, jak nám sedí do ruky a jak dobře se nám pracuje s jeho okuláry (čočkami).

Zvětšení a průměr objektivu

Mezi lidmi často převládá přesvědčení, že základním kritériem při výběru dalekohledu by mělo být jeho zvětšení, tj. přiblížení. Určuje ho první z čísel v dvoučíselném označení dalekohledu (např. 8×35 – tedy 8). To není však zcela správné, protože přiblížení je rozhodující jen při některých druzích pozorování, lépe řečeno při pozorování daných objektů (např. tělesa sluneční soustavy). Navíc větší přiblížení vyžaduje pevnější ruku a často je na úkor kvality obrazu. Parametr, který by nás měl více zajímat je průměr objektivu, neboli přední čočky dalekohledu. Ten se dozvíme z druhého čísla označení. U dalekohledu 8×35 je tedy průměr objektivů 35 mm. Z této charakteristiky dalekohledu se odvozuje množství světla, které přichází od sledovaného objektu a na které je dalekohled možný se soustředit.

Na čem závisí cena dalekohledu?

Ceny dalekohledů jsou především určeny velikostí (průměrem čoček) a typem vnitřní konstrukce dalekohledu. V souvislosti s těmito kritérii bychom měli věnovat také pozornost kvalitě optiky. Velice pochybné jsou dalekohledy s plastovými čočkami a jasně v těchto případech platí, že „sklo je sklo“. Bývá vhodné zvolit některého z tradičních a vyhlášených výrobců optiky či dalekohledů. Je dobré se též ujistit, že součástí čoček je i tzv. antireflexní vrstva (tenká vrstva fluoridu magnesia), která brání nežádoucím reflexům, chrání před poškrábáním i odfiltrovává ultrafialové záření.

Součástí některých dalekohledů je i zoom, tedy přiblížení obrazu, kdy se provede výřez jisté části obrazu a ta se zvětší na původní velikost v reálném čase – „za běhu“. Je však nutné si uvědomit, že zoomové dalekohledy mají četné nevýhody.

Neméně důležitý je materiál, ze kterého je vyrobeno tělo dalekohledu. I při sebelepší optice, ale plastovém těle, nebude kvalita výsledného obrazu valná. Je to dáno různou tepelnou roztažností materiálů. Proto jsou odborníky doporučovány spíše slitiny lehkých kovů či oceli. Vodotěsnost by měla být u dalekohledů samozřejmostí. Populární je také ošetření proti zamlžení při prudkých změnách teplot nebo při průniku vzduchu či vlhkosti do dalekohledu. To bývá zajištěno plněním dalekohledu dusíkem.

Za odolné outdoorové provedení a dalekohled plněný dusíkem proti zamlžování, musíme být připraveni zaplatit vyšší částky.

Velice praktické u dalekohledů používaných na cestách přírodou je, zda mají pouzdro, jenž se lehce připevní k baťohu nebo tělu kvůli snadné manipulaci, a také šňůrku, aby se dal pověsit kolem krku. Vhodným příslušenstvím jsou např. i krytky objektivů a okulárů.


Nevíte si rady? Chybí Vám nějaká informace? Zeptejte se v diskusi!